Před devadesáti lety, 12. října 1935, Jaroslav Foglar v časopisu Malý hlasatel publikoval krátký článek o kouzelné krabičce poslední záchrany. Já jsem se k tomu článku dostal až o mnoho desítek let – a mnoho naplněných krabiček – později. Každopádně se mi do paměti vryl úryvek, který zněl nějak takto:
„Je docela maličká, aby vám v torně nepřekážela, a je z plechu, aby vydržela všechno to mačkání, strkání a pohazování v napěchovaném ranci.“
A ač se obsah KPZ logicky s postupem let vyvíjí, ta hlavní geniální myšlenka žije dál. Vměstnat do co nejmenší krabičky co nejvíce užitečných komponent, které v případě nouze pomohou zvrátit nepříznivý osud na naši stranu.

Foglar tehdy asi netušil, že jeho nápad přežije celé generace a stane se symbolem připravenosti, vynalézavosti a klidné hlavy v krizové situaci. Zatímco tehdejší KPZ obsahovala pár sirek, jehlu s nití a kousek drátu, dnes už v ní mají místo multifunkční nástroje, svítilny, tablety na úpravu pitné vody a spousta různých užitečných miniatur. Ale princip zůstává stejný – být připraven.
Mě osobně na KPZ fascinuje to, že je to vlastně malý svět v krabičce. Každý její obsah vypráví příběh o tom, kdo ji sestavil (třeba jako KPZ kouskysveta ten můj), jak přemýšlí a co považuje za důležité. Není to jen o věcech – je to o přístupu k životu. O schopnosti předvídat, improvizovat a pomáhat.
Určitě se najde pár lidí, kteří si řeknou, že v dnešní době je KPZ přežitek. Já s nimi nesouhlasím. Myslím si, že je jedno, jestli je rok 1935, 2025 nebo 2050. Člověk by se měl vždy snažit být připraven na neočekávané události. A dobře vybavená KPZ je jedním z klíčů, jak na ně vyzrát.

Tak zkuste tu svou – třeba i jen symbolickou – sestavit po svém. Možná zjistíte, že i tahle malá krabička dokáže změnit způsob, jakým přemýšlíte o dobrodružství.
Buďte připraveni na vše!
Jarda