Autor: Michael Marek
Sen navštívit Galapágy jsem měl již dávno, neboť příroda a zvířata jsou pro mě tím nejdůležitějším aspektem při cestování, mám to zkrátka v krvi, a tak jistě právě toto souostroví, ležící v Tichém oceánu, 1000 km západním směrem od břehu Ekvádoru, pod něhož náleží, nesmí chybět na ,,wish listu” žádného, podobného obdivovatele přírodních krás a divů, jako jsem já.
Tyto ostrovy kdysi více proslavil britský přírodovědec Charles Darwin, který se na ostrovech ocitl úplnou náhodou, velmi důkladně probádal nespočet zvířat, a také díky tomu mohl později sepsat svou teorii O evoluci druhů.
Je důležité říct, že je souostroví jedním velkým národním parkem, právě z toho důvodu se na turisty vztahují speciální pravidla, která musí během návštěvy tohoto ,,Posledního ráje na zemi” dodržovat. Ať už jde o předepsanou vzdálenost 2 metry ke zvířatům, což je vlastně jejich osobní zóna, stejně tak je zakázáno se zvířat dotýkat, nebo je ohrožovat. I když je někdy opravdu velmi složité nenarušit zvířatům jejich osobní zónu, turisté by toto pravidlo měli respektovat, jinak budou napomínáni průvodci nebo strážci NP.
V mnoha zdrojích se dočtete, že vstup na Galapágy je pro turisty omezený. Omezenost spočívá hlavně v počtu kapacit na jednotlivé výlety mezi ostrovy, protože právě ta nejkrásnější zvířata najdete na těch neobydlených. Těch, kde žijí místní obyvatelé, nebo přijíždějí turisté za ubytování jsou pouze dva – Isla Santa Cruz a Isla Isabela. První jmenovaný bych doporučil lidem, kteří mají rádi noční život a zábavu. Ten druhý (ačkoliv trpět nudou na něm večer také nebudete) se hodí spíše pro ty, kteří vyhledávají větší soukromí a klid. Isla Santa Cruz navíc leží v samém srdci ostrovů, takže je dobrou základnou pro výlety na ostrovy okolní. Kousek od tohoto ostrova navíc leží hlavní letiště – Baltra. Ani ti, co by si pro svoje zázemí vybrali Isla Isabelu, se však nemusí obávat dlouhého a složitého cestování na tento ostrov, protože i on má své vlastní letiště.
Po příletu jste nuceni zaplatit vstup do NP, konkrétně ve výši 100 USD / osoba. V současné době navštíví Galapágy asi 250 tisíc turistů ročně. Toto číslo chce ekvádorská vláda zachovat, ne navyšovat, což je pro cestovatelé jedině dobře, že namísto zvířat byste měli ve svých snímcích lidi z okolí. Z letiště se potom dostanete autobusem k trajektu, ten vás dopraví na již zmiňovaný Isla Santa Cruz, a odtamtud už opět minibus rovnou do městečka Puerto Ayora, ležícího na jihu ostrova.
Nyní již konečně pár řádků o tom, proč od nás na Galapágy absolvovat takový kus cesty.
Často se setkáte s přezdívkou ,,Želví ostrovy”. Právě želva sloní je jeden z nejznámějších a fascinující endemických druhů zvířat, která na nich žijí. “Galapagos” znamená ve španělštině “sedlo”, připomínající krunýř želvy sloní, proto ten název. Tyto želvy mají dlouhý krk, aby se mohly dostat pro potravu i do větších výšek, speciálně tvarovaný krunýř jim to umožňuje rovněž.
Dříve želvy sloužily jako zdroj potravy pro piráty, jelikož obsahují velké množství tuku, tolik potřebné pro dlouhé výpravy na moře. Dnes pro tento druh představují největšího nepřítele kozy. Ano, právě ty kdysi Američané na Galapágy dovezli, aby si mohli dát kus masa, ale kozy se tam později přemnožily, berou želvám potravu, naštěstí pro želvy jsou kozy střelecky likvidovány. Želvy sloní obvykle váží 200 kg, měří kolem 1 metru. Uvidíte je například i na jedné farmě na ostrově Isla Santa Cruz.
Velké množství zvířat je k vidění na ostrově Northern Seymour. Jmenovitě terej modronohý (na některých ostrovech i červenonohý), který ve španělském jazyce nese název ,,klaun”, právě kvůli svým modrým blanám, stejně tak kvůli způsobu namlouvání samičky, okolo které tancují. Fregatky jsou ptáci, kteří mají pod krkem červený vak, a právě ten samečci nafukují. U toho vydávají speciální zvuky, aby později získali svoji nastávající. Samičky toto bedlivě sledují nad jejich hnízdem, okolo kterého krouží. Zvíře, které mě ovšem nadchlo nejvíce, byl leguán galapážský. Ten dokáže změnit svou barvu, aby se tak uchránil před jeho největším predátorem – kondorem. Na lávových kamenech často naleznete odpočívat leguány mořské, další z endemických druhů, tentokrát zbarvený do černa. Ten, jak již název napovídá, hledá svou potravu v moři, potom celý vyčerpaný vyvalí se na kameny a získává další síly na získání obživy, popřípadě ,,smrká”, což je typický způsob odsolování.
Galapágy jsou ovšem i rájem pro potápěče. Tam, kde břehy omívá chladný Humboltův proud se určitě ale nevydávejte bez neoprenu, voda měla během naší návštěvy sotva 17 stupňů. Neplavte či se nepotápějte dakeko od břehu, mohli byste se stát snadnou kořistí pro všudypřítomné žraloky. Ale pokud chcete spatřit caretty, nebo si zaplavat s lachtany galapážskými, plout nad rejnokem, určitě se ponořte pod hladinu Tichého oceánu. Lahůdkou je potom spatřit malého tučňáka galapážského, ten měří maximálně 50 cm. Šnorchlování je součástí mnoha výletů.
Pokud chcete vidět nádherný pohled na sopečné ostrovy, jistě absolvujte plavbu na Isla Bartolomé, nebudete litovat. Rovněž je na ostrovech k vidění spousta sopečných kráterů. Nejznámější z nich se nazývá Sierra Negra, druhý největší na světě.
Byť se ostrovy nacházejí na samém rovníku, vzhledem k třem proudům, které je ovlivňují (Humboltův, Cromwellův a Panamský), na nich nepanují tropická vedra, respektive slunce velmi ostré je – důkladně používejte krémy na opalování. Ovšem krůpěje potu z vás tak často téct nebudou. Od ledna do června je na ostrovech období léta, všechno se zazelená, dost často prší, denní teploty okolo 26 stupňů. Pro zvířata je to období nejdůležitější, jelikož právě v tento čas mohou získat daleko snáze potravu. Po zbytek roku (červenec – prosinec) je naopak období zimy, avšak čas sucha, méně vody, méně kvetoucí zeleně. Průměrné denní teploty se ustálí na pro nás příjemných 21 stupních, ovšem pro zvířata nastává boj o přežití, vzhledem k obtížím, spojených se získáním potravy. Humboltův proud je pro ně nejdůležitější, jelikož s sebou přináší nejvíce živin.
Náš týdenní pobyt na Galapágách zajišťovala jedna z tamních cestovních kanceláří, jež zarezervovala výlety, ubytování, atp. Samozřejmě se na souostroví můžete vydat i “na vlastní pěst”, ovšem musíte mít všechny věci zjištěné, zarezervované a domluvené předem.
No a jak to na Galapágách s cenami? Levně tu rozhodně není, už jenom zpáteční letenky z Ekvádoru na ostrovy stojí minimálně 8 tisíc Kč. Standardní velikost pizzy tu seženete za 600 Kč, v ostatních evropských restauracích je to cenově obdobné. Proč ale nevyzkoušet něco typického, co máte rovnou pod nosem? Je libo kilová langusta s přílohou za 450 Kč? Milovníci ryb a mořských plodů si zde rozhodně přijdou na své. A když vychytáte ,,happy hours” v nějakém z barů, žízní tady také neumřete. Proto doporučuji na Galapágách aspoň na chvíli přestat počítat peníze a přizpůsobit se místním cenám. Ten týden za to rozhodně stojí. Pak už záleží na vašich časových a hlavně finančních možnostech, zůstat můžete i daleko déle. A třeba tak navštívit většinu z 18 ostrovů.
Věřím, že jsem předal aspoň trochu inspirace těm, kteří by se jednou chtěli na toto velkolepé místo vydat, a jistě byste mi dali později za pravdu, že tyto zážitky předčí kdejaké africké safari.
Michael Marek
Facebook, Instagram: Michal ve světě
Navštívili jste také nějaké zajímavé místo a chtěli byste se podělit se svými zážitky? Napište nám na [email protected] a my Vám článek rádi publikujeme!
VISA
MASTERCARD
SSL SECURE
Také získáte přístup k tajným nabídkám a objevíte další kouskysveta!
